Magor chlastal a dost a pak vyváděl, ale zas nebyl žádnej beznadějnej opilec, viděl jsem ho párkrát na návštěvě u slušnejch známejch a byl to úplně normální člověk, spíš dost tichej i přemejšlivej, uměl poslouchat, co říkaj jiný. Jednou jsem ho vzal zamlada přespat k nám domů, k rodičům, pivo ani nic jinýho doma nebylo, přišli jsme pozdě večer, dali si čaj, u toho si popovídali a šli spát, po bytě našlapoval ze zdvořilosti na špičky. Takže ono to může mít leckdy víc fazet...