Něco jsou opravdu dobré kamarádky, kde máme od miminkovských let zajeto, že si navzájem předáváme. To je zcela neformální a v rámci kamarádství.

No a pak občas na někoho narazím, že řekne, že má věci po svém dítěti a jestli to nechci s tím, že oni to už nepoužijí a protože to je kvalitní, je jim líto to vyhodit. Tak když je to občas jednotlivost, tak si to vezmu jen tak, když je to třeba taška věcí, tak dám za to kafe, čokoládu. Nabízí mi to, protože když se bavíme o oblečení nebo o dětech, tak vyrozumí, že já takové věci ráda beru (a zase dávám dál).

Obdobně to dělám já. Pokud narazím na někoho, u koho mám pocit, že by to chtěl, tak nabídnu.