Kambalo,
Je to presne tak. Po operaci jsem se dostala do stavu, kdy jsem rozhodne nebyla schopna o sobe rozhodnout. To, co se delo cca tyden na jipu se dozvidam jen od lekaru a manzela. To, ze me po nemocnici vozili s resuscitacni sadou si ja rozhodne nepamatuji. S otokem mozku, epileptickymi zachvaty a leky na hranici toxicity neni divu.
Ja si pamatuji jen manzela, ze me porad drzel za ruku a to, ze jsem prosila sestricku o teplejsi deku. Byla mi zima. Nepamatuji si ani deti ani to, ze mi posilali videa a ja jim take. Divam se na fotky, kdy lezim priserne opuchla na luzku a nevim nic. Nastesti si nepamatuji ani ty bolave veci. Jedine, co mi dava smysl je to, ze si umim predstavit, ze jsem odmitla ten zakrok. Ale nepamatuji si,ze by me nekdo zadal o podpis-souhlas ani to, ze jsem na tom vysetrenim byla. Pripomina mi to jen jedna bolestiva komplikace z toho vysetreni. Nicmene ted pri smyslech samozrejme chapu dulezitost toho vysetreni.
Byla jsem jen zvedava, jak to je, kdyz to odmitnes a oni te obejdou. Kazdopadne vim, ze kazdy zainteresovany clovek mi tam pomohl.