No, teoreticky jako když byste se rozvedli. Ale je to problém, jestli nejste schopni se bydlením oddělit. Protože manžel asi nebude chtít platit to, co bude považovat za zbytečný vyhazování peněz. Ty třeba budeš chtít koupit jablka, pomeranče, kiwi, hrušky. On bude tvrdit, že to je zbytečný utrácení, že stačí zelí, mrkev a cibule. Co s tím, zvláště, když on sám si s tím zelím, mrkví a cibulí vystačí, to nevím.

Jak to vychází procentuelně - náklady bydlení, které platí on, a náklady na spotřebu, kterou platíš ty?

Co se s ním zkusit domluvit, že on bude kupovat ty věci, které moc nejdou zpochybnit - prášek na praní, úklidové prostředky, zubní pasty, mýdlo, šampon, základní potraviny - olej, mouka, cukr, maso, cibule, brambory. A ty budeš kupovat ze svého to, co on může považovat za vyhazování - pěna do koupele, kondicionér, jahody, chipsy.

A pak si udělat seznam prací, které jsou nezbytné a ty si rozdělit. Ovšem určitě zase dojde ke sporu. Ty budeš chtít, aby bylo vyluxováno jednou týdně, podle něj to bude stačit 1x měsíčně. Takže on že by luxoval 1x za měsíc a to navíc uděláš ty. Ale zase na druhou stranu, když bude potřeba cokoliv v bytě, tak to udělá on, atd.

No, není to ale jednoduchý. Osobně bych raději bydlela v malém bytě jen s dětmi nebo ve větším společně s rozvedeným manželem.