Normální to není, k životu to taky není. Ale co dál??? Rozejít se - částečně nebo úplně přijdeš o syna. I kdybyste měli střídavou péči, je to pořád jenom část času, co by jsi s ním mohl trávit. Zůstat - no budeš mít peklo, protože pokud ti parterka kontroluje "přátele" na FB a nutí tě mazat si ženy, tak je to docela psycho. Nedokážu si představit, že by mi něco takového manžel dělal. Problém je, že čím více žárlivci dáš, tím více toho požaduje. Takže ať ustupuješ sebevíc, nikdy to nebude dost, nikdy ji nebudeš milovat dost, nikdy se nebudeš snažit dost. Případně když se budeš snažit na 150% tak můžeš být obviněn, že se snažíš, protože máš špatné svědomí. Jinak by ses přece nesnažil, že...

Pomůže (snad) jenom terapie, třeba i párová a snažit se přeze všechno žít nějak normálně. Zkusila bych plánovat splečně volný čas, výlety, víkendy na chatě, dovolené, doma třeba hrát nějaké společenské hry, procházky, prostě být spolu, ale zároveň mít i nějaký čas pro sebe, třeba 2 x týdně nějaký sport, nebo posezení s kamarády v hospodě. Třeba to společně překonáte a naučíte se spolu fungovat, ale budete muset chtít oba, hlavně tedy ona a bude to docela fuška. Hodbě štěstí přeji!