Do dveří poslední je imho úplná blbost, která se traduje. Když jde člověk do bytu, logicky pouští nejdřív děti a psy, přece nenechám čubu na chodbě :D

Imho je tady problém spíš v celkovém chápání psa, zakladatelka čeká od štěněte empatii... a řekla bych, že i vyšší jakési lidské myšlení. Samozřejmě, že pes myslí hlavně na sebe... Mám stejně staroou fenu československého vlčáka a dceru, po většinu života samozřejmě fena měla mocně fyzicky navrch nad dítětem... Čuba dceru miluje, ale nerespektuje. Ani nevychovává... jen chce mít všechno "taky", ale to už je specifikum čévéček.

Mmch, malí psi mají často s dětmi mnohem složitější vztahy než velcá, protože se jich prostě celkem právem bojí. Čtyřicetikilové zvíře prostě odstrčí a jde.