Je malej a nemusej mu docházet veškerý důsledky, žádná hrozná škoda se nestala, vlastně ideální chvíle na poučení který, když se vezme za správnej konec, si bude pamatovat celej život.

Vysvětlila bych mu, že tohle se rozhodně nedělá, a i kdyby se ty peníze válely u táty (doma, na návštěvě) na zemi, tak si je nelze jen tak vzít.

Pak bych zavolala otci a na férovku mu řekla, že k tomuto došlo, že jsi synovi důrazně vysvětlila, že se to nedělá, a že mu peníze přinese vrátit.

Taky tam vidím dva aspekty - syna a svou reakci na něj (kde si myslím, že je férový říct, že tohle se v žádným případě nedělá a být férovej i k tomu "okradenýmu" - říct mu na rovinu, že toto se stalo, a peníze mu vrátit)

- a pak exe a jeho reakci na celou situaci, a tam rozumím tomu, že pokud nevím, jak zareaguje, a nemůžu se s ním dohodnout na společným postupu, tak budu z toho mít trochu strach.

Nevím, jestli ten ex je psychopat, nebo jestli je nevstřícnej třeba kvůli tomu, že si předtím s matkou dělali naschvály. Jistě že otec má právo zareagovat naštvaně, i potrestat, akorát bych asi měla problém s tím, aby ta reakce nebyla nepřiměřená, aby ho třeba za to nezmlátil do krve nebo tak něco.

Ale pokud není psychopat, u kterýho by to hrozilo, tak bych skoro myslela, že by to bylo nejlepší na férovku "hele, Péťa ti sebral X korun ze šuplíku, přišlo se na to ve škole, už jsem mu k tomu řekla svý a zítra ti to přijde vrátit".

Ale fakt je, že já prakticky s nikým nemám takový vztahy, kdy by mi ten člověk dělal naschvály, takže s tou rezervou, že pokud je to někdo takovej, tak nevím.