Kopretinko, tak, tak.
Já tedy nejsem tak zcestovalá, v životě jsem se stěhovala 3x a vždycky v rámci kraje a i tak to bylo náročné. Je to náročné nejen pro děti, ale i pro dospělé. Já v takových článcích vidím a vnímám podtext, který se nám snaží podsouvat, že je to něco špatného žít dlouhodobě na jednom místě, vlastnit nemovitost, navázat vztahy. Že jsme "staromódní zaprdění čecháčci" lpící na barákách na majetcích a rodinných vztazích, a že tento styl života je potřeba změnit, protože "na západě", tj. v Americe je běžné žít v karavanech a pendlovat kvůli práci z místa na místo.
A mě to nedá si neklást otázku, co je na neochotě dojíždět za prací nebo se dokonce stěhovat špatného? A hlavně, nechápu, proč bychom měli naprosto bez výhrad příjímat styl života "ze západu". Každá země, kultura má jinou mentalitu a na to je třeba brát zřetel. Američané jsou potomci angličanů, kteří se vydali do Ameriky s vidinou lepšího života, potomci odvážných dobrodruhů, kteří se nebáli jet na druhý konec světa bez sebemenší jistoty do dalšího života. Tam je prostě ta mentalita jiná.
U nás je to jiné. Jsme víc tradiční, víc pro rodinu, máme větší potřebu mít "domov" a určitě nemám pocit, že je to špatně, právě naopak.
Nemluvě o šílené administrativě a všech těch povinnostech spojených se stěhováním, hlásit změnu trvalého bydliště na všech pojišťovnách, odhlásit se, pak zase přihlásit jinde, změnit si občanku, řidičák, pas atd. To stojí spoustu nervů, času i peněz.