Bouřko,
hlavně bych řekla, že při té formě větší "pospolitosti" o tom ani nepřemýšlíš, protože to pokládáš za samozřejmé. To jsou lidi, které si nosíš "s sebou". A není to o reciprocitě ve smyslu "on udělal to, tak já jsem povinen", to si vůbec neuvědomuješ. To naskočí ve chvíli, kdy existuje možnost. A já jsem fakt ráda, že syn tohle zažil od malička, ne jen ve smyslu biologické rodiny, ale i ve vztahu k blízkým rodinným přátelům. Ono se to špatně nahrazuje. Ovšem věřím, že kdo to nezažil, tomu to nechybí a může bez toho v pohodě žít.