Tak třeba já jsem měla muže tak daleko a na tak dlouho, že jeho OČR bylo pouze iluzorní. Než by dojel, tak by to postrádalo smysl. A naopak rodiče už dávno byli v důchodu, když se mi děti narodily a starat se chtěli. I když to potřeba nebylo, tak si děti sami brali místo školky k nim a fakt si ten čas užívali.
Pokud byly děti akutně nemocné, tak jsme s nimi byla já, pokud šlo o následnou rekonvalescenci, tak oni.
Pokud jde o situaci, kterou jsme zmínila, tak šlo o situaci, kdy dítěti hodně krutě ublížil dospělý a nebylo možné ho následně svěřit do školky, nebo náhodné chůvě, muselo se postupovat hodně opatrně.