"Především by si člověk měl být schopen poradit se svými závazky co nejvíce sám."

Ano, také to tak vidím.

Myslím, že dospělý zdravý člověk by měl svoje závazky především zvládat sám, aniž by mu okolí muselo pravidelně pomáhat.

A pokud někoho o pomoc požádá, tak by si kruci měl uvědomit, že je to DOBROVOLNÝ, a že když ten druhej nemůže nebo nechce, tak to neznamená, že je to zločinec, kterej ho nemá rád a kterýmu je to potřeba vyčítat.

Navíc stran té všeobjímající pomoci - setkala jsem se taky s případem, kdy prarodiče hlídali "mladým" děti opravdu do roztrhání těla. Jakmile děti vyrostly tak, že už nepotřebujou vodit na kroužky, tak se staří a mladí pohádali kvůli nějaký banalitě a děti teď k dědovi a babi NESMĚJ. Ti jsou z toho pochopitelně nešťastní, co to udělalo s těma dětma netuším, ale asi taky nic pěknýho.

Takže ani aktivní a nadstandardně vstřícně naladěnej prarodič nemá vůbec nic jistýho.