Kromě toho, že jsou to zas trollovský kecy, jsou to i dvě různý věci.

Prohlásit, že "zásadně nevařím", je opravdu blbý, sama bych to z pusy nevypustila a partnera, kterej by to prohlašoval, bych nechtěla ani zadarmo.

Ale pokud to mám hozený tak, že to není moje oblíbená činnost, tak nevidím jedinej důvod, abych to předstírala nebo se nutila do opaku. Občas to samozřejmě udělám a nebrblám u toho, protože považuju za nefér ofrňovat nos nad jakoukoli prací, které jsem fyzicky schopna, jen proto, že mě to nebaví, a házet to celý na partnera (kterýho to třeba taky nemusí bavit), ale nemůžu se přece celoživotně cpát do něčeho, co mi není vlastní.

Myslím si, že spokojenému vztahu to rozhodně není na překážku, naopak. Na překážku by bylo, kdyby někdo z nás (a jedno kterej) celoživotně a dlouhodobě dělal něco, co ho netěší, zatímco ten druhej by si z nějakýho záhadnýho důvodu osoboval právo to nedělat, protože ho to netěší.