Grainne,
asi tak.
Co to je "první místo"? Jako že ta žena ovládá veškeré jednání, konání a myšlenky? To je spíš patologie než žádoucí stav.
Mně utkvěla jedna věta z Plzáka, kterýho sice nemusím, ale tohle pokládám za celkem trefné - čím víc se žena dere na první místo, tím větší je pravděpodobnost, že skončí na posledním.
Nikdy mě nenapadlo řešit, kdo má koho na jakým místě, vztah je symbiotický organismus a všichni zainteresovaní jsou jeho součást, proč v něm určovat pozice na bedně? Jaký má smysl přemýšlet o tom, jestli mám manžela radši než oříškovou čokoládu, když jsou to úplně odlišné typy lásky?