A i jestli je "psychicky chorý", tak co? Je to důvod nebrat na něho ohledy?
Připadá mi to jako velice bezohledný přístup, a nevím, zda je náhoda, že ho uplatňují lidi, kteří jsou naopak na své VLASTNÍ pocity nadprůměrně hákliví, ale u druhých to mají položené tak, že "o tom, na jaký pocity máš nárok, rozhoduju JÁ, a pokud máš náhodou jiný, tak je to tvůj problém, protože jsi DIVNEJ nebo dokonce duševně nemocnej".