Kudlo, tvoje téma je naprosto šílené. Přečetla jsem pár příspěvků a upřímně "rostu", jako už dlouho ne.

V ideálním světě jsou spolu máma a táta a děti. Jenže nežijeme v ideálním světě. V patchworkových rodinách budou vždycky problémy, vždy bude těžší uspořádat vztahy, protože prostě jsou a budou komplikovanější. Tvoje děti, moje děti, naše děti... To ale přece neznamená, že jakmile nevládne v takové rodině dokonalá harmonie, tak je to špatně. Upřímně, v kolika i úplných rodinách vládne naprostá harmonie? Vždycky si lidé uvnitř rodiny určitým způsobem vymezují pozice, sourozenci se pošťuchují, máma s tátou dohadují na provozu a ne vždycky zavládne naprostá shoda. Přiměřené konflikty, jsou v každé rodině. Jen v těch patchworkových rodinách je těch aktérů trochu víc a tak je to většinou složitější. Ale opravdu si nemyslím, že je pro dítě větší přínos když bude až do dospělosti jen s matkou (většinou). A také není pro dítě dobré vychovat ho v tom, že jen kolem něj se točí svět a jediný smysl života ženy je dítě.
Protože nejsme stavění na samotu, samota nikomu neprospívá, každý potřebuje někoho, s kým může sdílet, o koho se opřít... A dítě by to být rozhodně nemělo. Protože jednou musí vyletět z hnízda a co pak té ženě ze života zbyde?