když to tak čtu, vidím sebe samu před lety - během dne se mi kolikrát povedlo nejíst téměř vůbec, kolikrát jsem třeba v pět odpoledne zjistila, že jsem ještě neměla ani sousto... večer přijel muž domů a dali jsme si velkou teplou večeři třeba v 8 a před půlnocí jsem vyluxovala lednici a pak šla spát... peklo...
pak jsem zjistila, že mi kupodivu pomáhá mít doma zásobu sladkého - jakmile byla doma čokoláda, sušenky, jogurty, ideálně různé druhy sladkostí, neměla jsem na nic z toho chuť a když byla jenom jedna čokoládová tyčinka, neodolala jsem a snědla ji... vědomí, že tam toho je dost mi prostě stačilo a nevzala jsem si nic
a hlavně jsem se naučila snídat - miluju kafe, takže jsem začínala kávou s mlékem, postupně jsem přidala pečivo - dneska se na snídaně vyloženě těším (ale teda nemůžu snídat hned, v pracovní dny jím až v práci, o víkendech tak po hodině) a snídám obvykle něco sladkého, pak už si na sladké nevzpomenu celý den
jediné, čemu teda odolávám pořád těžko jsou tučné sýry, máslo, sušená masa a fermentované uzeniny... ještěže to je tak drahé