U dětí v pokoji i u nás v ložnici jsou skříně téměř až do stropu a už by se tam nic nevešlo, takže tak nic není. Kuchyň je také téměř do stropu, takže i tam pusto prázdno. Kromě lednice, na ní je zavařovací hrnec. Vadí mi, ale momentálně není kam dát.
V předsíni mám skříňku, na které je pořád něco a to se sakra snažím všechno strkat pryč, ale děti a manžel to pořád plní. Největší průšvih je, i přes obří redukci, našich asi 70 deskových her, které prostě někde být musí. Jsou v obří vestavěné skříni v předsíni, jsou u dětí v pokoji, ty, které občas používám v práci, mám v autě, a zbytek je na skříňkách v obýváku. Všechny skříňky jsou plné her. Teď velmi usilovně pracuju na přeměně domácnosti a uleví se mi, protože ty hry přestěhuju do jiné místnosti. Nesnáším krámy všude. Potřebuju prostor. Ale na druhou stranu bydlíme v bytě a úplně nafouknout ho nemůžeme.