kopretinko,
sice jsem na dítě diagnózu nepotřebovala a nechtěla, ale myslím, že by ji dostalo ve dveřích. Asi je to dědičný. Ovšem některé projevy jsou úplně jiný než se většinou uvádí. U něj je to zase tak, že cokoli oznámíš, je "na poslední chvíli", protože on vůbec nemá ponětí o čase. Jemu ráno řekneš, že musí za pět minut odejít do školy a za tři minuty poté ho najdeš, jak si čistí v koupelně zubní kartáček, protože to je "důležitý". Čas je zajímavý jako veličina, takže teorie času jsou skvělá věc, ale mít reálný odhad, kolik je to "pět minut" je důležitý jen v případě, kdy se provádí exaktní pokus. V běžným životě je to o ničem. Navíc myslí strašně dopředu a v souvislostech, který ne každýmu dojdou... jednou mi to nadšeně hlásila jeho učitelka, že si vždycky myslela, že mluví od věci, a pak jí došlo, že ne a že je "úžasný to sledovat". Fakt si neumím představit, že by dělal cokoli jinýho než vědu, když už tedy odmítl to umění, na nic jinýho se nehodí.