Danulu, u nás je to bez šance, nechce to s nikým cizím rozebírat, cítila by se nepatřičně, brala by to jako hroznou potupu, přestože jsem se jí snažila vysvětlit, že na tom nic není. Svěřuje se jen mně nebo tatínkovi, neboť já jsem občas dost neempatická a už na to nemám nervy a oni mají oba stejnou povahu.
Ale pokud zrovna nebrečí nebo nevysírá, tak je zlatá, je vlastně moc hodná a má silné soc. cítění.