Ještě bych k tomu připsala, že podání pamětníků v rodinné historii (a v kolektivní to bude nejspíš obdobné, i když ne třeba identické) se velmi posouvá tj. paměť rodiny se mění. K lepšímu. Tj. pradědeček nacista, který střílel z vlastní iniciativy bezbranné civilisty při okupovali Polska, v líčení další generace byl už jen voják, který střílel civilisty na povel, pak už jen vojáky.. je dobré také vědět že takhle funguje rodin. paměť.. asi asi i paměť nějakého kolektivu (nechvi psát přímo národa..) samozřejmě jinak to funguje při ústním předávání a asi méně se zkresluje při písemném a v paměti jiné než rodin. právě odkrývání a zachycení minulosti má svůj význam... je také zajímavé, jak moc se vědci, sociologové, historikové věnují současnosti, jak moc minulosti dávné a nedávné,... většinou ta dávná byť ne tak významná je více zkoumaná a zpracovávna než ta minulost nedávná.. je to prostě bezpečnější.. škoda tomu.