Nevím kdy už by se chlapi, než na vánoce měli naučit dávat dárky. Přece někomu musí přijít divné, že pro něj je vymýšleno překvapení, nebo zabalena nějaká využitelná potřebnost a na oplátku se nic nevymýšlí, ani nedává. Mám dojem, že už u dětí vzniká dojem, že se dárky pouze dostávají a nemusí se nic dávat ani vymýšlet. Chápu, že někdo chce zrušit dárky, ale potom ať až děti přestanou věřit na Ježíška neměli by dostávat nic ani oni. Vidím to doma, snažíme se dětem dávat co si přejí a na co stačí naše peněženka a oni se nám snaží taky vymyslet něco např. 3 denní pobyt ze slevomatu, zaplatit saunu. A to jeden v září ukončil, školu a dcera ještě studuje. Moc by mě mrzelo kdyby si doma nikdo nelámal hlavu s dárkem.
Manžel mi kupuje každoročně krémy a čokoládu, když není nadán talentem vybírání dárků.(přijde mi to lepší než by se u nás hromadili nepoužitelné věci) Ale pokud by si nedal námahu ani s tím, viděla bych to tak ,že mu na mě nezáleží. Vždyť jde upéct pod stromeček třeba i jen vánoční buchta, cukroví, vymyslet nějaký výlet, nahrát film nebo stáhnou něco z internetu. Čím se tedy projevuje láska v rodině, než jakoukoli pomocí mezi jednotlivými členy, něco zařídit, vyřídit, projevovat si vzájemnou úctu.
Ale pokud v rodinách je normální, že otcové pouze nosí peníze a víc se po nich nechce je to smutné a asi se to převádí do dalších generací, když někteří zdejší manželé ulovili manželky přestalo jim na nich záležet, a takoví chlapi budou čím starší tím horší nebo je popadne druhá míza a půjdou jinam.