Já se bez mučení přiznám, že tak dokonalá nejsem a ani po tom netoužím. Syn byl hodně náročné nespavé miminko, zakládala jsem o tom několik témat - do roka a čtvrt se budil i 20x za noc, přes den spal jednou hodinu, potom se noci zlepšily, budil se třeba jen pětkrát, ale zase přes den přestal spát. První dva roky jsem byla chodící mrtvola. Dcerka je proti tomu zlatíčko, ale taky to není žádný šlágr. Manžel moc doma není. Teď mám školáka (úkoly, kroužky...), roční miminko, psa, zahradu a z domova práci. Mou metou není naglančený byt. Radši jdu s dětmi ven. Nežijeme ve špíně, chodíme čistí, jíme doma uvařené jídlo, ale v domě víc žijeme, nelítám hystericky s hadrem. Dcera má touhu sama jíst, staví se a matlá po nábytku, válí se tu hračky, knížky... Někdo tvého ražení by asi omdlel, mně to tak nějak nepohoršuje.