Přiznám se bez mučení, že já ani za bezdětna nebyla příkladná hospodyňka. Úklid mě nikterak nebral. Jako jo, uklízela jsem, ale byly i dny kdy byl doma bordel.
Vzala jsem si někoho, kdo je mnohem větší bordelář než já. Děti to podědily zřejmě po otci a já se vyprofilovala na strážce přijatelného stavu domácnosti. Ale fakt mě to nebaví, furt někoho upomínat, aby si po sobě sklidil to či ono.
Současný stav je ten, že nerada uklízím, ale bordel mi vadí. Tak furt balancuju.
Takže v podstatě stav domácnosti za bezdětna a teď se až tak moc neliší . Někdy uklizeno, někdy binec.