Lidi tady jsou jiní, potvrdí ti to každý cizinec, který tu udělal nějakou dlouhodobější zkušenost. A většinou ti řeknou něco jako: "Jsou nerudní, uzavření, ale přímí a když už něco řeknou, většinou se s tím dá počítat." Teda ti, co na západ od nás. Ti z východu to vidí trochu jinak..
Americký dirigent, který u nás pracuje s jazzovými hráči, to popisuje tak, že je velmi obtížné lidi tady dostat na "provozní teplotu". Jsou nedůvěřiví, předem skeptičtí, defenzivní. Pokud se to podaří prolomit, podávají velmi nadprůměrné výkony a jednou navázané pouto zůstává. On to bere jako dobrou konstalaci, protože ví, jak ty ledy prolomit .
Závist podle mě není národní vlastnost ale osobní. Plivnout jedovatou slinu je lehčí než cokoliv jiného. Někdo to udělá, jiný ne.