zdůrazňování, jak po nikom nic nechtít, nikoho neobtěžovat, stačit na všechno sám, o nic se neprosit.
Myslím, že tohle je hodně rozšířená póza a často je spojená dvojnou vazbou s očekáváním, že ostatní budou natolik "slušní", že sami poznají, co my chceme a udělají to. Někdy je to úmorné. Hlavně ve variantě: "Jsem velmi hrdý, jak jsem nezávislý, nikoho nepotřebuji, po nikom nic nechci, všechno dokážu sám, proč jsem jen tak sám, proč jsou lidské vztahy takový brak??" Zažila jsem to už strašně mockrát a nikdy se mi nepodařilo říct srozumitelně, že je to proto, že ty dvě věci jsou v příčinném vztahu. Jeden z důvodů, proč mám ráda Američany a Němce .