Tante,

tak já jsem zažila (a zčásti to tak i mám, i když vím, že místama je to asi chyba), takový to "já sám" nikoli z toho důvodu, co popisuješ (že ten člověk chce, aby mu někdo pomoh, ale nechce to říct napřímo a pak se zlobí, že mu nikdo nepomůže), ale spíš z obavy, aby mu ti druzí sice nepomohli, ale nepovažovali ho buď za neschopnýho a nezvládajícího, nebo po něm za to nechtěli něco, co on by jim nechtěl poskytnout, ale kvůli tomu, že mu pomohli, by se k tomu cítil zavázanej.

Asi jako tady občas lidi píšou, že jim maminka sice nadstandardně hlídala, ale taky jim nadstandardně kecala do života.