Kudlo, no na dalších stupních už ten kladný vztah ke vzdělávání má rozvinutý, pevné základy jsou položeny, a může se klást důraz na znalosti (o vztahu již není pochyb, ten trvá - již jsem psala, že se to v pubertě fakt hodí, pokud zůstaneme u účelovosti), případně je schématicky hodnotit - stejně to tak později v životě někdy může být, příkladně u PZ.

Kdežto známkování na prvním stupni od začátku klade důraz na známky. Tváří se, že na znalosti, ale opisování, učení od písemky k písemky, kdy po ní hodně zapomenuto ... tuto tvář usvědčuje z masky.

Alena to píše dobře, já jsem hned v první odpovědi tobě psala, že (odborné) zdůvodnění prospěšnosti neznámkového systému je třeba si načíst v článcích.

Pokud nemáš sama jako dítě, pedagog či rodič zkušenosti s neznámkováním, neumíš si to prostě představit. Vidíš, jak celkem dobře funguje známkování. Ano, máš pravdu, že většina dětí se nehroutí a něco se naučí, i když část předmětů či témat s nechutí. Existuje ale lepší varianta, tak proč do ní nejít?