Hrdinkou je u mně ta, na níž to někdo zkusil a ona řekla ne, i když to pro ni znamenalo negativní zásah do života, potažmo kariéry.

Když si to nějaká nechala líbit s tím, že je to "počáteční investice" do kariéry, tak proč ne. Každý máme hranici jinde.

Ale když si to nějaká nechala líbit, těžila z toho, a teď po desítkách let z toho těží znovu (popularita, vydírání), tak je to ubohá coura.

Celá geneze hnutí metoo je v podstatě odstrašující příklad nesmyslného aktivismu. Od původních možná i trestných činů spáchaných v nerovném postavení se to přes pofiderní doteky dostalo až k tomu, že si nějaká účastnice soutěže krásy naříkala, že na ni Trump hleděl jako na ... účastnici soutěže krásy.

Ještě bych dokázal pochopit, že to ženské v rámci davové psychózy rozjedou a přidají se k sobě. Ale že se honu na čarodejnice účastní média a vedení firem, je znepokojující.

A doočíbijící je rozdíl, jak se obvinění ze znásilnění a osahávání řeší v případě bohatých šéfů v Hollywoodu a v případě nemajetných ilegálů ve Frankfurtu nad Mohanem blahé paměti...