Klid, takové rodiny nejsou, nejde to z principu .
Já jsem si myslela, že jednu výjimku potvrzující pravidlo znám, ale už nejsou spolu. Třicet vzorných let se čtyřmi dětmi, vždycky jsem si myslela, že by to měli ostatní vyučovat a možná i fakt měli, protože si myslím, že tu dobu, co spolu byli, prožili hezky. Ale po třiceti letech si ona našla někoho, odešla a on v zápětí taky někoho. Oba šťastni s novými partnery. Plus s dětmi to mají tak, že ani jedno jim nejen nevystudovalo, ale v podstatě nezískalo slušnou kvalifikaci, ty, co už by na to měly věk, nemají rodiny, protloukají se všelijak, nic zásadního, žádné maléry, ale také ne výsledky.
Každý dlouhý život ve dvou spojený s výchovou dětí je malé drama. Hezky to bylo pojednané v Samotářích: "No, jen se podívej, jak jsme s tatínkem šťastni."
Jinak kolem mě je teď hodně dvojic, které jdou od sebe po třiceti letech. Většinou ale odchází jeden a druhý je z toho v šoku.