Dodám pár osobních postřehů:
Péče se statisticky poměrně výrazně podepisuje i na (psychickém i tělesném) zdraví pečujícího. Po dvou letech to pozoruju i na sobě a to jsem mladá pětatřicátnice a občas mám střídání.
Pečující v ČR je hozen do vody a nechán na pospas, neexistuje zde funkční záchranná síť, ani komunita. Snaží se lokálně pár neziskovek, ale jsou závislé na grantech, tj. když grant není, není ani pomoc. A to není teda jen u neziskovek, třeba tady ve fakultce v Brně (!) zrušili ke konci roku celé lékařské pracoviště pro poruchy paměti, tj. pokud má někdo demenci, hledá nový ošetřující odborníky.
Ekonomickou stránku věci, tj. to, že full time pečovatel nemá moc peněz a ve výsledku je neperspektivní i coby budoucí zaměstnanec, nemá cenu probírat. Když to člověka "sežvejká a vyplivne" po pěti-deseti letech, to je fakt fičák.