já mám víčka upravený 2x a nestydím se za to. První operace byla na lékařské doporučení, geneticky se mi v oblasti horních víček hromadí tuk, zatěžovalo to oči, zmenšovalo zorné pole, a jak jsem se pokoušela očím ulevit, brala mě krční páteř. Jenže to dělali na očním, a tam pracují jiným způsobem než plastici, zase se mi objevil převis nad okem, zmenšený zorný pole, po 8 letech jsem si to nechala předělat v renomované klinice, vůbec to není vidět, a jsem moc spokojená. Co tak pozoruju děti v našem rodě, tak už teď je vidět, kdo na tu operaci půjde ještě zamlada, protože ta zátěž tuku je opravdu dost nepříjemná. Počítám, že možná ještě jednou, dvakrát si to budu muset zopakovat. První operace byla naprosto v pohodě, rekonvalescence týden. Druhá - dávala jsem se dohromady tak 14 dní, už jsem přeci jenom starší, a ten zákrok byl důkladnější, plastik si troufnul do míst, kam očař nešel. Takže tak dva dny jsem se cítila hodně v nepohodě, ale pak to šlo. Samotná operace vůbec nebolí, citlivá byla první injekce, ale dalo se to přežít líp, než vrtání zubu.