Monty,

ale v takové situaci si "nemyslíš", tam reaguješ.

Někdo šokem a ztuhnutím, někdo útěkem, někdo obranou. (Mimochodem, nesnáším řidiče, kteří troubí na chodce, aby je popohnali. Reaguju totiž ztuhnutím na fleku, pak ke mně doteče potřeba zjistit, co se děje, odkud se co řítí a kudy se zdekovat ze silnice, ale zabere mi to mnohem víc času, než když normálně jdu. Stalo se mi to vícekrát, vím, že ta reakce není ideální, ale bohužel to není nic, co bych si před tím ztuhnutím mohla promyslet.)

Ty zvenčí a asi i interně, díky svým zkušenostem s bitím, víš, že to není ohrožení. Jiní to fakt nemusí rozeznat. Tobě se nikdy nestalo, žes zareagovala jako na ohrožení na něco, co jím objektivně nebylo? Mně ano. A zareagovala jsem fackou. Cizímu chlapovi, který mi jako mladé holce jen tak hrábl na prsa. A ta první reakce byla opravdu jenom úleková, nějaké ponížení doteklo až potom.