Kromě toho, co bylo již v diskusi řečeno, si myslím, že je tu ještě jeden aspekt. A to ten, že ženy víc dbají o své zdraví. A nemyslím tím teď zdravější životní styl, ale přístup k chorobám.

V mém okolí je to většinou tak, že když má žena nějaký zdravotní problém, začne ho řešit. Muž ne. Ten si furt myslí, že je CHLAP, takže žádný doktory nepotřebuje. A řeší, až když ho něco fakt skolí. A pak je pro něj těžký změnit třeba stravu, návyky, práci. A nebo už je úplně pozdě.

Zatímco ženy, když začnou cítit, že něco není v pořádku, řeší to hned, tak mají větší šanci se uzdravit nebo se s tím vypořádat.

Proč to tak je, nevím. Možná je to výchovou, že muži se furt ženou za výkonem, tak ani sobě nepřiznají, že mají problém.