Baro, popsala jsi to trefně. U nás se snažíme jazyk od 3. třídy dělit podle úrovně. A to je prý taky špatně. Pravda, mám v těch výběrových skupinách cca 17-18 dětí, což je šílený počet, protože tyto děti chtějí pracovat, chtějí mluvit, ale všechny zaráz samozřejmě mluvit nemůžou, takže je to taky ubíjí a demotivuje. A moje zkušenosti s nadanými dětmi moc pozitivní zatím nebyly. Když jsem zadala jinou a těžší práci, tak dotyčný potřeboval pomoct zrovna ve chvíli, kdy jsem měla plné ruce práce se zbytkem dětí, když třeba nebyla možnost zadat samostatnou práci, abych se mohla věnovat chvíli nadanému dítěti, takže to pak byl opravdu boj o pozornost u obou skupin dětí a já mezi tím lítala jak pinpongový míček. A kdo nezažije na vlastní kůži, tak nepochopí, jak je to náročné, aby to nesklouzlo k tomu, že ani jedna skupina ve výsledku neudělá nic pořádně. Nebo jednou mi jedna matka, jejíž dítě nadané bylo možná jen v jejích snech, řekla, že mi může přeci v hodině předčítat texty, co si samo donese, já mu jen opravím výslovnost, pomůžu s porozuměním a pak se můžu věnovat dalším 15 dětem . Takže za sebe říkám, že podporovat talent by se určitě mělo, ale je potřeba mít podmínky a dodržovat určitá pravidla takové práce.