Myslím, že se tady na homosexuály a černochy ve filmech kouká ze špatný perspektivy. U nás je černochů atd. pět a půl, homosexuálové se většinou pořád svou orientací nechluběj, často se veřejnýho provalení furt bojej. V USA, Kanadě, Británii, Německu atd. většině lidí pohled na černocha ani homosexuála nevadí, jsou na to zvyklí nebo o dost zvyklejší, než je to běžný u nás. Prostě jich tam je víc (resp. víc se o nich ví). Dát roli černochovi nebo homosexuálovi mnohem spíš než politickou korektnost znamená usilovat co nejšírší publikum, včetně černochů a homosexuálů. Podobnej trend je s ženskejma hrdinama, před padesáti lety hrály hrdinky furt ještě většinou pasivní, doprovodný role, dneska je to jinak, protože to ženský publikum (nebo jeho část) začalo vyžadovat - proto herečeky už jen nepadaj do náruče, ale holt taky šermujou, i když jde nakrásně třebas proti historickejm faktům. Ale diváci vesměs chápou, že film není přesná rekonstrukce historie, ale fikce, takže na Západě černocha i homosexuála v mušketýrech snesou. U nás je to předmět vtipů a v diskusích o filmech snahy amatérskejch takyhistoriků dokazovat, jak se na Západě dneska překrucujou dějiny. Jenže samotný ty diskuse bejvaj často překrucování v tom, že se do toho mechanicky přenáší naše historická zkušenost s cenzurou.