mandelinko,
přesně tak, moje řeč.
Období, kdy se u všeho asistuje, hlídá, pořád řeší něco ublemcanýho, to fakt není nic pro mě. Je to krátký období, takže se to dá v klidu přežít, ale jestli jsem o něco cíleně usilovala, tak o to, aby na mě dítě nebylo fixovaný a bylo co nejdřív samostatný. Mně jsou děti, co se drží jen maminky strašně nesympatický, dítě má být přiměřeně oražený, zvídavý, bezprostřední... když narazím na dítě, který se rozbrečí, sotva na něj někdo cizí promluví a běží za maminkou, mám z toho blbej pocit.