Nám pomohl dětský psycholog v kombinaci se školním psychologem. Já jsem pochopila, že já extrovert a vcelku dost společenský člověk těžko změním dosti nespolečenskou a introvertní dceru, a že svým neustálým kvedláním do ní ať se s někým kamarádí, tlačením ji do společných akcí s dětmi, o které nestála... jí spíše zadělávám na problémy než že bych jí pomáhala; dcera si ze sezeních u dr. odnesla, že nemůže být ve třídě tak moc tajemná, že musí dětem tu a tam říct, co dělá ve volném čase; jaké filmy sleduje... najednou nezůstává sama o volných hodinách, když někam jedou, tak má s kým být...