Moje zkušenosti s jeptiškami jsou úplně minimální, naposled jsem je viděla v létě v nemocnici pod Petřínem na pohotovosti. Tvářily se vlídně a vypadaly spokojeně. Ale nikdy by mě nenapadlo ptát se jich na takové věci, protože mi přijde, že tím, že jsou jeptišky, už snad dostatečně jasně říkají, že nemají o tenhle typ rozhovoru zájem. Spíš vždycky myslím na to, jaké asi mají vlasy (a taky nemám koule se zeptat).