To přesně chtěla dělat moje babička, ale bydlela od nás hodinu cesty, byť jsme bydleli ve stejném městě. Takže se nám do domácnosti montovat nemohla, ale moc chtěla. Tak se vyžívala alespoň na společné chalupě, kde s výrazem mučednice navařila, uklidila, tromy pořezala, protože to byla její milá povinnost, o nás se postarat . Ovšem všude vykládala, jak jsou mladí neschopní a ona s jazykem na vestě všechno musí oddřít, aby se mladí mohli válet na lehátku... O její přehnanou péči nikdo nestál, ale jak píšeš, patřilo to k bontonu a babka si musela na něco stěžovat (žádný rozvod, žádná nevěra, žádný alkoholik, žádné zpustlé děcko, tak aspoň něco).