já jsem ted zahlcená prací, ale to je asi dočasné, takový překryv toho ,co dodělávám, a co začínám, doufám, ale i tak se obávám, že se odveverkovat nedokážu - jednak se tak různě vynořuj furt nějaké veci k řešení, pak jsem nejak odvykla odpočívat, mám až výčitky svědomí, že nic nedělám, když nic nedělám, strašně dlouho mi trvá vypnout hlavu, a když se mi to právě podaří, třeba na chalupě nebo tak, se dostat do modu tady a ted a je mi dobře, tak čím dál víc trpím, když se musm vrátit zpátky, čím dál hůř to zvládám, ted naposledy se mi dělalo doslova fyzicky zle, že zase do práce, vstávat ,děcka škola, tohle, támhleto....