U lovců-sběračů se většinou dlouho kojí, pravidelně asi do 3 let a nepravidelně i dýl. Ale do tří let bejvaj děti u mámy. Pak jdou často přes den do péče jinejch, většinou prarodičů (mívaj víc času) - ale i starších sourozenců, tet, strýců. Ale prarodiče většinou nějak vychovávaj. Pár mívá nejčastěji 2-4 děti. Jelikož se děvčata vdávaj nejčastěji asi tak mezi 18 a 22 roky a mladíci asi ve 20-25, a někdy po 50. až 55. roce života aktivita, tak víc času mívaj spíš dědečci na kluky, ale mezi babičkama se to trochu ztratí, protože se ženský držej víc pohromadě. O potravu se nejvíc staraj muži v aktivním věku a starší ženy. Ženy s malejma dětma podle možností, ale prostě víc, až děti odrostou. To se dá asi pokládat za nějakej rámcovej evoluční obrázek.

S příchodem zemědělství se objevila možnost přikrmovat děti rostlinnejma kašema místo kója a dětí se začalo rodit víc a rychlejc za sebou. A taky se víc práce přeneslo na matky s malejma dětma.