Nedostali jsme pro začátek celkem nic, šli jsme do pronájmu garsonky v suterénu, později jsme dostali přispěno na určité věci - tedy od jedněch rodičů.
Ti nám pak pomohli půjčkou v začátku podnikání, ještě ji stále splácíme, ale určitou část nám odpustili.
Rodiče už nemám, po jednom jsem nezdědila nic a po druhém také nic ...i když peněz tam bylo poměrně dost...ale asi mi ten život chce říct, že si na něj mám vydělat sama.
Brácha zdědil dům, sestra byt a domek na vesnici...chvíli mě to mrzelo jako nespravedlivý.

My sami jsme děti vybavili půjčením bytu v krásném místě a blízko nás a v nádherné lokalitě, kde mohli velmi levně a dobře bydlet. Jedni to využili 10 let, druzí asi 3 roky, teď se tam přestěhovala mladší dcerka - jako zázrakem to má takovou určitou posloupnost. Pomohli jsme vždycky se zařízením a určitou podporou do začátku (dcery), protože odešly ještě při škole...ale jinak se snažíme do toho vůbec nezasahovat a nechat je být a hospodařit...jen zdálky sleduju.
Starší dcera měla s tím přijetím podpory od nás problém, mladší je ráda.

Nemůžu říct, že jsme děti podporovali ve velkém, jsou schopni žít sami, ale jo, "investujeme" do nich. A jednou, pokud se neobrátí režim, určitý majetek zdědí, ale jsou na to 4...a možná to bude trvat (doufám ) ještě nějaký čas.