to se pokusím zrekapitulovat, kde jsem všude pracovala, to si počtete, Pekárny a cukrárny Česká Lípa / měsíční brigáda každý rok od 1. ročníku gymplu, Zahradnictví Mariánské Lázně o víkendech, nějaké chmelové brigády, bramborové brigády, uvaděčka v divadle celou vysokou, učitelka jazyků v privátní škole a pak už profesionální kariéra, nikdy to nebyla nijak těžká práce, akorát jsem neustále pomáhala někomu na stavbě, dědečkovi na baráku /jednou bude tvůj, ha, ha, nikdy nebyl/, našim na chalupě /jednou bude tvoje, ha, ha, nikdy nebyla a nebude/, rodičům kluka se kterým jsem deset let chodila / jednou to bude vaše, haha, oženil se s jinou/, rodičům mého prvního manžela /to bude vaše, ehm, no nebude/, na domě dalšího chlapa /to děláme pro nás, no spíš pro nějakou jinou/ a takhle bych mohla pokračovat,...už si jeden dům chci postavit jen a jen pro sebe