U nas to s tou "vyzivovaci povinnosti" je celkem jinak.

Ze rodice pomahaji, jak muzou a kdyz muzou, je jina vec. Nekteri rodice maji moznost ukladat diteti na knizku od narozeni rodinne pridavky. My jsme tu moznost absolutne nemeli. Jini maji majetek (zdedeny a jiny), my ne. Dalsi maji vysoke platy....

Podle zakona maji rodice vyzivovaci povinnost do 20 let (=ukonceni "zakladniho vzdelani", ke kterymu se pocita maturita). Studentske pujcky jsou upraveny tak, aby studenti, kteri maji "normalni potreby", z nich vyzili, po nastupu do zamestnani splacet mohli, a rodice prispivat nemuseli, kdyz nemaji moznost. (samozrejme jim to nikdo nezakazuje a mnozi to delaji). Prevazna vetsina studentu ani doma zit nechce. Na kolej maji narok do urcite poctu km od Univerzitniho mesta, casto deli byt s dalsimi studenty nebo maji pronajem. Vsichni brigadu nesezenou, ale ta pujcka s dost velkou odepsatelnou castkou by na nijak narocny zivot mela stacit. Vzdelani je zadarmo, studijni literatura draha.

Ja se snazim vysvetlit, ze celkovy pohled na to, co se pod pojmem "stara se rodina/ vyzivovaci povinnost/pohled na pujcky ruzneho druhu hlavne za ucelem "lepsi budoucnosti" kulturne lisi.

Napr moje deti jsou tu narozeni, vyrostli tu, byly vychovani pod vlivem prakticky 3 zemi (= napr v rodine meho muze nebyla zadna studijni tradice, studoval, protoze dostal tu moznost a prakticky byl nucen - prace tady v oblasti malo. Ja studovat VZDYCKY chtela. Deti kolem sebe od malicka videly, co to obnasi ekonomicky, casove, stresove (pracovat a studovat vice mene dalkove i s 3 - 4 detma), schopnosti mely, takze je vubec nenapadlo, ze by na studie nesly. A videly, ze jsme to my rodice zvladli bez jakekoli financni pomoci z venci (teda ty pujcky jo), tak vubec neuvazovali, ze by oni ne. (A to je moje historie).

Mladi po 20, kteri nestuduji a jsou dlouhou dobu bez zamestnani, obvykle zijou taky u rodicu. Rodice je pochopitelne nevyhodej. Povinnost zivit nemaji, ale samozrejme, ze se staraji.