Tuten, jen tak zběžně jsem dočetla, co se tu psalo...na většinu příspěvků asi nemá moc cenu reagovat....jenom k tomu, že družinářka hlídá J. co snědl k obědu - ne, nehlídá jeho, sedává s celou skupinkou u oběda o první třídy a J. sleduje asi stejně, jako ostatní děti, tj. ne, že by mi podávala pravidelné hlášení, ale prostě když nějaký den viděla, že skoro nic nejí tak mi to řekla...sama od sebe, ne, že bych to na ní vyzvídala, to fakt ne...
Jinak tak nějak pro všechny - J. postupně osamostatňujeme a jenom my vidíme, kde ty hranice má...myslím, že za poslední měsíce toho zvládnul zatím dost, ty podzimky se skautem pro něj musely být náročný, ale zvládl to super, byla jsem na něj pyšná, s takovým množstvím lidí ještě nikdy nikde nebyl... ze skauta teď už jezdí večer sám autobusem domů a už jsme i domluvili, že může odcházet sám z dalšího kroužku...do školy ho asi ještě nějakou dobu doprovázet budeme, ale tam je ta cesta blbá, několik blbých přechodů bez semaforů, jedeme jedním busem, pak kousek přecházíme na druhý bus, pak přestupujeme na metro...od metra to má ještě kousek pěšky, to už chodí taky sám... Ok, s tím jídlem na jednodenní výpravě jsem to brala možná moc úzkostlivě, jasně, že vím, že za jeden den hlady neumře...ale co by bylo třeba na tom táboře, to těžko říct...a jinak pokud by tě zajímalo, co dneska J. obědval a kolik, tak to fakt nevím, nikdo mi to nehlásil, ani jsem se neptala, vlastně, co jedl vím, měli nějakou rybu a brambor, polívku nevím, musela bych kouknout na školní stránky na jídelníček...po jídle se odpoledne nesháněl, večer s námi něco málo povečeřel...