Kat,
no, mě zase fascinuje, kolik lidí se brání konstatování faktu, který je v reálu většinou zcela zjevný a málokdo o něm pochybuje.
Jasně, že nikdo neřeší, jestli má dítě pleny ve dvou letech nebo ještě ve třech, ale když je bude mít v osmi, asi nikdo nezpochybní, že má dítě nějaký problém. U psychických problémů to tady ovšem kupodivu neplatí.
Ta hranice, kdy má dítě co zvládnout je volná, ale není protahovatelná donekonečna. Má vždycky nějaké rozmezí.
Takže - příklad - pokud mi desetileté dítě po mém požadavku, aby došlo do večerky pro mlíko odpoví, že to nezvládne a pak dostane hysterák se sebepoškozováním, nebo ho dostane rovnou, opravdu si nebudu myslet, že je to v pořádku a že k tomu časem dozraje, když na něj nebudu tlačit.

Opakuji pro jistotu, že to je obecné konstatování.