A taky je ještě jeden mýtus. Lidi si říkají, jak ve stáří konečně budou číst a konečně budou mít čas na všechny ty tlusté a vážné knížky, ke kterým se v životě nedostaly. Znám lidi, kteří bývali velcí čtenáři a ve stáří přestali číst, protože:
- měli takové zdravotní problémy, že prostě dýl číst nevydrželi - problémy s očima, s páteří, neurologické,
- to, o čem chtěli celý život číst, je najednou přestalo zajímat, připadalo jim to nezajímavé, nicotné; četla jsem rozhovor s Wieveghem, on ve svých knížkách hodně psal o sexu a sexuálních vztazích, teď říkal, jak ho vedle těch problémů, co má, tohle vůbec nezajímá, dnes mu připadá nicotné řešit kdo s kým spal,
- nedokáží se na četbu soustředit.

A to se může stát komukoliv, bez ohledu na jeho inteligenci, záliby a předsevzetí.