já bývala nemocná nejčastěji tak, že jsem zvracela - trpěla jsem žaludeční neurózou z chození do školky... takže naši věděli, že moje nemoc obvykle není fyzického, ale psychického původu a tak se na mne spíš zlobili (teda jako ne navenek, ale stejně jsem věděla, že se zlobí, věděli, že to nedělám schválně, ale i tak měli dojem, že za to tak trochu můžu)... takže moje období jakýchkoliv nemocí (nejen tohle, ale třeba i neštovice, chřipka, prostě pak už cokoliv) bylo spíš spojeno s pocitem viny než nějaké výhody
ale měla jsem ráda, když jsme jezdili na nějaká vyšetření, to jsme pak mívali oběd z bufetu