Monty, dcera bohužel zdědila písmo po muži ( opravdu se dědí, je až šílené, jak podobně škrábou!), takže nikdy nepsala krasopisně.
Učitelka teda nebyla zas až tak hrozně přísná, jen to prostě museli mít hotové a správně - ve smyslu správná písmenka v textu.
I tak mi tohle hodinové psaní úkolů v 1. třídě způsobilo, že mám totální odpor k domácím úkolům!
Navíc jsme v té době ještě měli badminton a také hudebku, takže jsme často začínali psát až tak po 18. hod...Což už dcera moc nedávala, má poruchu pozornosti.
Změnilo se to, až když dostali ve 3. třídě učitele. Naštěstí. Chvála mužům na prvních stupních. Vlastně i na druhých a dalších!