Zdravím.Syn je ve 3. třídě. Nadšení ze školy mu vydrželo první dva měsíce v 1. třídě. Jak jsem tu už psala, byli jsme i v PPP. Nějaké to dys a problémy se sostředěním. Jde mi o to, že celkem pravidelně dává najevo nechuť ke škole...chtěl dávat výpověď, jak chce být dospělý aj. Kdybych mu nechala naprostou volnost, co se školy, úkolů, přípravy týče, tak se na všechno vykašle a neudělá v podstatě nic. Jedeme teda v režimu, že přijde ze školy (sám doma), dá si pauzu u tv nebo mobilu, a 16-17hod je škola...něco sám, něco s dohledem. Nějaký úkol, oprava, dopisování, opakování apod. Různě dle potřeby. Ve známkách stále výkyvy. Skončily s vyjmenovanými slovy, fajn - říkat je umí, ale pak ty znalosti nepoužije při psaní i-y. Sám ale zažil, že když marodí a doháníme výuku spolu, zopáknem i starší látku, že se x krát vyplatilo a přinesl pěknou známku. No a mě hlavně nějak přestává bavit se zabývat známkami. Donese 1, 2 - tím se pochlubí, čeká pochvalu. O 3, 4 nebo 5 se nezmíní. Nenadávám, ale když vidím, za co je občas dostane, přijde mi, že se na to prostě vykašlal. Proslovy typu - že sice nemusí být jedničkář, ale že látky bude přibývat a i k řemeslu (když nebude studijní typ) je potřeba mít určité znalosti a snahu. Pořád je pro něj přednější, kdy si pustí videa z Minecraftem, kdy bude moct na mobil, nebo lítat venku s klukama. Nemám v úmyslu na něj dohlížet ještě v 9.třídě. Pomoci ano, něco dovysvětlit, ale největší práce bude na něm. Chtěla bych si sama ujednotit svůj přístup, protože mě dohady a někdy i scény (kdy tedy odcházím a nejsem divákem) nebaví. Nehledě na to, že poslední týden jsem si vyslechla při přátelské hře, že on má občas chuť mi dát facku a na sešitě jsem našla napsáno... Já neznám XY (moje jméno)...na dotaz, co to je... no to jsi mě fakt hodně naštvala, tak jsem to napsal. Bude mu 9 a tohle mě zarazilo dost.